Slogan našeho e-shop

Nákupní košík

Nákupní košík je prázdný

Listopad - "tmavá část roku"

Listopadem jsme vstoupili do „tmavé části roku“, jak toto období nazývali staří Keltové. Nastává vláda podzimu, listí opadává, stěhovaví ptáci odlétají. Příroda se chystá na zimu. Z letu hus naši předkové věštili budoucnost a podle vlaštovek se odhadovalo, jak dlouho ještě budou trvat pěkné a jasné dny. Před dvěma týdny, když jsem byla u své sestry a seděly jsme venku na hřejivém podzimním sluníčku, ona povídá: „brzy už přijdou mrazíky“. Tak jsem na ní koukala a ptala se, z čeho tak soudí. „Berušky zalézají do fasády na domě a to vždycky dělají, před zimou, když má přijít ochlazení“. Včera jsem si na tohle vzpomněla, když jsem slyšela předpověď počasí s upozorněním na noční mrazíky…. Je vidět, že novodobí Keltové tu stále jsou 😊.

Když se bavím s lidmi, vnímají toto období dvěma způsoby: jako období šedi, mlh, zimy a depresí nebo jako období klidu, ztišení, tepla kamen a svíček. Na každou situaci, na každou věc, co se nám děje, se můžeme dívat buď jednou nebo druhou optikou. Já jsem z té druhé skupiny: i když jsem v životě prošla hodně náročných věcí (a kdo ne, že…), vždy jsem přemýšlela, co mi to má říct, co mi to má dát. Věřím, že se nic neděje náhodně a tak vždy zkoumám, jaké vyšší poselství je v dané situaci zakódováno.

Touhle optikou se snažím dívat i na současnou, jistě velmi náročnou situaci. Mnozí jsou nemocní, mnozí nemohou pracovat, mnozí jsme pracovně „přišpendleni“ k počítačům, mnozí o někoho blízkého přišli. Mnozí nestíhají své homeoffice a on-line výuku dětí a všichni, troufnu si tvrdit, trpíme více či méně ztrátou živých sociálních kontaktů. Přesto věřím, že nám tohle všechno může dát do budoucna něco dobrého.

Ve zdravotní rovině - uvědomění si, že se o sebe musíme aktivně a preventivně starat. Tak jako do benzínového auta nelijeme naftu, neměli bychom do našich těl dávat věci, co nám neprospívají či přímo škodí – ale tohle my všichni dobře víme, protože díky nejen zeleným potravinám se o sebe staráme a nedá nám, abychom ke zdravému žití (někdy i za použití lehkého domácího násilí) nevedli i ty ostatní 😊

V pracovní rovině – možná teď více přemýšlíme, jestli práce, kterou děláme, nás naplňuje, jestli nás může dobře živit a jestli je to něco, co prospívá lidem (nevím jak vy, asi bych neuměla nabízet a prodávat Coca Colu či cigarety….) nebo jestli je čas něco změnit. Mnohé z nás doba covidová do změny přímo donutí. A často to, co se v tuto chvíli jeví jako náročné či nespravedlivé nebo jako ztráta, se nám s odstupem času může jevit jako ta nejlepší věc, která se nám stala.

V rovině lidské a rodinné – ať chceme či ne, musíme více času trávit se svými dětmi doma, více se jim věnovat ( a uznávám, že být na homeoffice a mít souběžně dvě děti školou povinné na on line vyučování je „na palici“ – včera jsem si to vyzkoušela se svými dvěma vnučkami a hluboce smekám jak před rodiči, tak před učiteli…). Možná se více zamýšlíme nad tím, jak žijí naši staří rodiče, možná se obecně více zamýšlíme nad tím, proč tolik lidí dožívá své životy v různých zařízeních a ne doma s dětmi a vnoučaty…

Máme najednou nějak více času popřemýšlet o našich nejbližších, najednou jsme nějak více propojeni, máme prostor na přehodnocení vztahů s lidmi okolo nás. Někteří se jaksi přirozeně „vytratí“, jiné vztahy navážeme a upevníme.

Celkově mám pocit, že jsme se všichni ocitli jako vláčky na jakémsi obrovském překolejovacím nádraží – doteď jsme jeli po nějaké koleji, která nás dovedla tam, kde dnes jsme. A máme možnost dát výhybku a změnit směr v každé výše jmenované oblasti. Máme možnost nějaké vagónky odpojit a jiné zase připojit. Máme možnost z „couráku“ udělat rychlík nebo zbrzdit z Pendolina na místní lokálku… Nebo si můžeme říci, že ten náš vláček i naše kolej jsou pro nás ty nejlepší a jet dál po svém 😊.

Ano, doba je náročná, ale zároveň podnětná v tom smyslu, abychom se zastavili, přehodnotili a uklidili si kolem sebe i v sobě. Je to výzva pro každého z nás.

Přeji vám klidné a zdravé dny,
Jitka Malinská